Stručná historie Roots Reggae


Roots Reggae není jen hudební žánr, ale též výrazný prvek Rastafariánství a kultury s ním spjaté. Jejich společné kořeny tedy musíme hledat už v době Marcuse Garveyho a počátků kulturního obrození afrických obyvatel karibiku.

Rastafariánství, spiritualita, sociální otázky každodenní reality kingstonských ghet či chudoby jamajského venkova, odolnost proti estabilishmentu a rasovému útlaku v postkoloniálním karibiku (symbolicky vyjářeném v motivu války proti babylonu), to vše jsou kromě hudby určující prvky této kultury.
Důležitou roli v rozvoji roots reggae hrál rostoucí vliv hnutí Rastafari po návštěvě Haile Selassieho na Jamajce v roce 1966.

blackbusinessnetwork.com - MarcusGarvey
H. Salssie na Onelove.cz

 

Za období největšího rozkvětu roots reggae je považována druhá polovina 70. let - ze spojení vokalistů a muzikantů - uveďme alespoň jména Bob Marley, Peter Tosh, Burning Spear, Dennis Brown, Max Romeo, Jacob Miller; dále bands jako Black Uhuru, Izrael vibrations, Gladiators nebo Culture - s producenty Lee Perry Scratch'em, Bunnym Lee, Joseph hoo Kimem a Coxsonem Doddem . Experimentální, průkopnická práce těchto producentů v rámci často omezených technologických možností zrodila styl, který je některými hudebními historiky spatřován jako jeden z prvních (i když analogových) vlivů na techniku moderní taneční hudby.

Kořeny kořenů

Abychom poznali hudební vývoj roots reggae, musíme se vrátit dále do minulosti. Jediné, co si Afričané zavlečení v okovech na Jamajku mohli vzít s sebou byly jejich příběhy, mýty a písně, stesk po domově a znalost hry na bubny a jiné tradiční nástroje. Jakékoliv projevy jejich kultury ale byly tvrdě trestány. Mnoho otroků v 18. století na jamajce riskovalo život, aby utekli do nepřístupných horských oblastí, kde zakládali komunity, vedoucí partyzánskou válku s britskými kolonisty. Nikdy se je nepodařilo zcela vyhladit. Tito uprchlíci se z velké části stali nositely tradiční africké kultury, především hudby. Zásadní roli tu měl africký buben zvaný Burru. I po zrušení otroctví v roce 1838, trpěli černí obyvatelé karibiku bídou a jejich svoboda byla značně omezená. Jednu z mála možností, jak překonat drsnou životní realitu, představovala pro ně právě hudba.

Mento, Jazz, Rhytm and Blues

Jedním z odrazových můstků pro vznik reggae bylo bezpochyby "Mento", hudební styl venkovského charakteru, kde kromě tradičních rytmyckých nástrojů (ruční bubínky, chřestidla, basový nástroj rhumba box - ozvučná bedna s kovovými pláty, na kterou se hrálo palci) můžeme vidět i banjo, píšťaly, housle a kytaru. Pouliční mento bands kromě písní s lechtivým podtextem zpracovávali ve svých textech i aktuální společenská či duchovní témata, a tento rys se přenesl i do pozdějších hudebních stylů (v jamajské hudbě byl nadále vždy kladen důraz na aktuálnost, budoucí danceallové produkce tematikou svých textů připomínaly skoro jakési diskuzně informační fóra, zvláště při obdivuhodné rychlosti, s jakou jednotlivé labely chrlily nové a nové nahrávky).

Jazz měl také svojí úlohu ve vývoji reggae, ačkoliv byl populární spíše mezi bohatými vrstvami. V jazzových orchestrech však sbírali zkušenosti velmi mladí instrumentalisté z proslulé hudební školy pro nezvladatelné mladíky Alpha Boy's School, kteří později velkou měrou ovlivnili vznikající hudební žánr.

Mezi chudými obyvateli Jamjky byl stále populárnější Rhytm and Blues přivážený na gramofonových deskách námořníky nebo dělníky, kteří cestovali do USA za sezónní prací. Desky byly přehrávány u barů, aby lákaly zákazníky, nebo po vzoru amerických tanečních párty pod širým nebem. Tak brzy vznikly první soundsystémy, důležitá součást hudební produkce na Jamajce, zásadní pro právě vznikající hudební průmysl a jamajskou hudbu vůbec. Snad prvním známým soundsystémem byl Tom The Great Sebastian , ale rychle vznikaly další, do čela se prosadil The trojan bývalého policisty Dukea Reida, a to i pomocí nevybíravých metod jeho drsných hochů. I jemu se však zrodila konkurence, a to v podobě Clementa "Coxsone" Dodda, který dokonce u Reidovo soundsystému začínal. Tato dvě jména jsou dosti důležitá, neboť si jako jedni z prvních uvědomili jak omezující je závislost na importovaných deskách, a začali natáčet s místními umělci. Zprvu se nahrávky posílaly vylisovat do Británie, zanedlouho však byla na Jamajku dopravena první linka na výrobu gramodesek, a od konce 50. let jsou už běžně na Jamajce vydávány desky nahrané místními kapelami. Vzniká nový žánr, jamajské boogie.

Arthur „Duke“ Reid - wiki
Clement "Coxsone" Dodd - wiki



Rubrika: