Grounation III: Herb in the babylon aneb kdo sází a kdo sklízí

Grounation III: Herb in the babylon aneb kdo sází a kdo sklízí

Je půlka listopadu, příroda se pozvolna ukládá k zimnímu spánku, úroda je bezpečně uložena v sýpkách a pole zorána pro příští rok či oseta ozimem, a my můžeme s dýmkou u kamen v chalupě meditovat o tom jak se ta sklizeň vlastně povedla.

Já bych se tady chtěl ale zamyslet spíše nad tím kde a za jakých podmínek proběhla, co vlastně bylo sklizeno a kdo že měl z té sklizně největší podíl. Narážím tu na trend indoorového pěstování (a to zcela bez souvislosti s nedávnými raziemi v growshopech - to je otázka justiční demagogie).

Bylina má pro rastafariánství značný duchovní význam a rastové jsou jak známo dosti vynalézaví v dokazování božské podstaty byliny a výkladech, kde všude je v Písmu zmiňována a ordinována. U nás se to tolik neřeší, nicméně čas od času se pozastavím nad tím, když někdo v jedné chvíli nekompromisně odmítne do svého smotku tabák coby rostlinu babylónských korporací a vzápětí umotá své pod lampou vypěstované či dokonce zakoupené zboží.

Nechci tu mluvit o tabáku, ten měl posloužit jen jako příklad. Chci mluvit o tom, kolik posvátnosti asi zůstane v rostlině pěstované pod umělým osvětlením při nemalé spotřebě elektrické energie, tedy energie získávané takřka výhradně z neobnovitelných zdrojů; dopované koňskými dávkami průmyslových hnojiv. Já osobně jsem se už dávno rozhodl, že tohle nebudu hulit ani zadarmo. Přijde mi absurdní pěstovat se značnými finančními náklady a ekologicky nešetrně to, co vyroste samo pod sluncem v matičce zemi. Leckdo namítne, že se to hezky říká, ale ve větším městě jsou možnosti outdoorového pěstování značně omezené. Není prostor, není čas. To je sice pravda, nicméně dle mého soudu z žádného města není do přírody či na chalupu tak daleko a čas i námahu vynahradí fakt, že je to skutečně skoro zadarmo. 

Třešničkou na dortu v otázce indoorového pěstování je fakt, že (když nepočítám velkopěstítry, dealery apod. a zůstanu u pěstitelů pro vlastní spotřebu) největší profit z toho má nakonec poskytovatel el. energií, potažmo korporace zabývající se výrobou průmyslových hnojiv a další fabriky pravděpodobně vykořisťující a zamořující životní prostředí kdesi ve třetím světě. Tak tohle je podle mě babylon.

A proto vyzývám: pěstujte venku, slunce je nejlepší zářivka, kýbl kompostu nejlepší hnojivo, odvětrání neřešíte. Je to pracnější, ale levnější. Užijete si pohyb na čerstvém vzduchu a vaše výpěstky, i když možná nebudou tak masakrózní, si vychutnáte určitě s větší radostí.

 

Rubrika: